Schwarzenbergové

K11-SCH003-11:
Marie Kristina ze Schwarzenbergu
11. 6. 1872 Malešice – 4. 9. 1918 Tochovice
manželka Bedřicha Schwarzenberga
Princezna Marie Kristýna Karolína Anna Tereza Johana, rozená hraběnka ze Schönbornu, dáma řádu hvězdného kříže, si vzala Bedřicha Schwarzenberga v roce 1890 a žila s ním na zámku Tochovice.

K11-SCH004-02 až K11-SCH004-05, K11-SCH004-10
František Schwarzenberg
24. 3. 1913 Praha – 9. 3. 1992 Unzmarkt, Rakousko
šlechtic a diplomat
František Bedřich Maria Josef Nepomuk Adolf Eduard Paschalis Gabriel princ Schwarzenberg byl druhým synem Karla V. Schwarzenberga z orlické větve. Pracoval na ministerstvu zahraničí. V roce 1939 působil v Kanceláři prezidenta Háchy a podepsal a předal mu Prohlášení české a moravské šlechty. Roku 1945 se aktivně zapojil do Květnového povstání v Praze a byl členem České národní rady. Po válce pracoval na ministerstvu zahraničí a stal se vyslancem ve Vatikánu. Po únoru 1948 mu byl vyvlastněn majetek. Z Vatikánu emigroval s rodinou do USA, kde přednášel třicet let na Loyola University v Chicagu politologii. Po roce 1979 se odstěhoval s manželkou Amálií do Rakouska.

K11-THU005-03, K11-THU005-04 a K11-THU005-09
Jan Nepomuk II. Schwarzenberg
29. 5. 1886 Vídeň – 1. 10. 1938 Vídeň
šlechtic a politik
Jan Nepomuk Adolf Maria Hubert Maximín, devátý kníže Schwarzenberg, vévoda krumlovský (primogenitura) byl v letech 1891–1908 a 1891–1897poslancem Českého zemského sněmu a Říšského sněmu za šumavské okresy. Podporoval a financoval železnici v jižních Čechách a na Šumavě. Roku 1903 mu otec Adam Josef předal správu krumlovského panství, po vzniku republiky mu byly dvě třetiny půdy vyvlastněny. Založil nadaci pro studenty, podporoval Penzijní fond, Boubínskou rezervaci a další spolky a nadace. V roce1929 objednal u Karla Svolinského vitráž pro katedrálu sv. Víta na Pražském hradě.

K11-SCH009-01 až K11-SCH009-14
Karel VI. Schwarzenberg
5. 7. 1911 Čimelice – 9. 4. 1986 Vídeň
šlechtic a historik
Karel Bedřich Maria Josef Jan Nepomucký Cyril Metoděj, šestý kníže Schwarzenberg z orlické větve byl tříletý, když mu zemřel otec. Na České vysoké škole technické v Praze studoval lesnictví a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy také heraldiku a historii u Josefa Pekaře. V roce 1933 přejal správu orlického panství. V roce 1939 podepsal Prohlášení české a moravské šlechty. Za druhé světové války byl zámek Orlík konfiskován gestapem. Žil v Čimelicích, kde v roce 1945 spoluorganizoval Květnové povstání, byl zraněn a vyznamenán generálem Ludvíkem Svobodou. Do roku 1946 vedl Revoluční národní výbor. Po zestátnění majetku rodina emigrovala do Rakouska, kde spravoval schwarzenberský archiv v Obermurau a psal historická díla. V letech 1937–1986 byl velkopřevorem českého řádu sv. Lazara.

K13-846041-06:
František Schwarzenberg s manželkou Amalií.

K13-FOE045-11, K13-FOE045-12
Amalie Schwarzenbergová
25.1.1921 Dolní Beřkovice – 3.3. 2013 Vídeň
manželka Františka Schwarzenberga
Amalie Františka Ida Melchiora Pauline Leonhardine, rozená princezna Lobkowiczová z beřkovické větve, se v roce 1944 provdala za Františka Schwarzenberga. Po smrti manžela se v roce 1992 přestěhovala do paláce Schwarzenbergů ve Vídni.